Máme za sebou sezonu plnou emocí. Když se ohlédnete za uplynulým rokem, jaké převládají pocity? Úleva z oboustranné záchrany, nebo hrdost na to, jak to týmy zvládly?
Převládá hlavně úleva a spokojenost. Záchrana obou týmů v celostátních soutěžích je pro nás velmi důležitá. U15 se nakonec zachránila s velkým bodovým náskokem, po posledním kole dorostu pak přišla obrovská úleva i tam. Nerad bych ale hodnotil sezonu jen podle tabulek. Mnohem více mě těší, jak hráči během roku pracovali, jak se výkonnostně posunuli a jak zvládli náročné zápasy proti kvalitním soupeřům. Přes všechny komplikace ukázali charakter a odhodlání. Proto cítím velkou hrdost na všechny, kteří se na fungování mládeže SK Klatovy 1898 podílejí.

Šéftrenér mládeže SK Klatovy 1898 Tomáš Strnad (vlevo).

Pojďme k žákům U15. Po podzimu byl tým poslední, na jaře ale přišla famózní jízda a záchrana druhé ligy. Co bylo hlavním impulsem?
Po podzimu jsme byli přesvědčeni, že tým rozhodně nepatří na poslední místo. Kvalitou hry jsme měli mít o šest až osm bodů více. V zimě jsme ale nechtěli nic podcenit. Tým skvěle doplnili Kuba Růžek, Honza Kadlec a Alex Škach. Velkou posilou měl být i Ivan Pop, kterého ale jeho bývalý mateřský klub Luby odmítl do Klatov pustit, i když už rok a půl hrál v Plzni na Petříně. Ivan tedy mohl pouze trénovat, na zápasy jezdit jako divák. Hrát zápasy mu Luby neumožnily, což je pro mě u dětí nepochopitelné, nepřijatelné a naprosto neomluvitelné rozhodnutí.

Tým U15 ukázal obrovskou mentální sílu. Jak těžké bylo udržet kluky nastavené na boj?
Myslím, že ani na chvíli nepochybovali, že soutěž zachráníme. Zimní přípravu odmakali naplno, věřili si a šli krok po kroku. Zlomovým okamžikem pro mě bylo první jarní kolo v Rokycanech. Po výborném výkonu jsme se odpoutali ode dna tabulky a od té chvíle šlo sebevědomí i výkonnost výrazně nahoru. Na jaře jsme herně propadli jen ve třech utkáních, což ukazuje, jak velký posun tým udělal.

Podobně dramatický závěr zažil i dorost. Ukázaly tyto dvě situace charakter klatovské mládeže?
Řekl bych, že dorost měl situaci o dost složitější než žáci. Los nám úplně nepřál a věděli jsme, že body bude snadnější sbírat až ve druhé polovině jara - stejně jako tomu bylo na podzim. O to složitější je samozřejmě udržet u hráčů víru a morálku, protože kluci v U19 jsou v trochu „divokém“ věku, a protože v jednu chvíli to s námi opravdu nevypadlo moc dobře. ​Myslím, že rozhodujících bylo několik věcí. Zásadní byl trenér Honza Pleticha, který si vzal tým po křídla v zimě současně k áčku mužů, a jeho přirozená autorita na kluky platila. Důležité také bylo, že na rozhodující zápasy se uzdravili Denis Lajpold, Sandu Ramascan a Gába Gönder. A i když jsme během sezony měli hodně problémů, celkově si přesto myslím, že i zde se nakonec ukázalo zdravé jádro a charakter našich hráčů. Věřím, že zkušenosti z této sezony kluky posílí nejen ve fotbale.

Zachránit ligové soutěže pro Klatovy bylo klíčové. V čem vidíte jejich největší význam?
Republikové soutěže nejsou jen otázkou prestiže. Především dávají našim hráčům možnost pravidelně se poměřovat s kvalitními soupeři, což je pro jejich rozvoj zásadní. Je to zároveň potvrzení práce všech trenérů, hráčů i funkcionářů a závazek, abychom se na této úrovni dlouhodobě udrželi a dále se zlepšovali.

Moderní mládežnický fotbal není jen o výsledcích, ale hlavně o rozvoji hráčů. Kteří hráči nebo které momenty vám udělali největší radost?
Největší radost máme vždy z individuálního posunu hráčů. Těch pozitivních příběhů bylo během sezony hodně. Pokud bych měl vybrat jeden moment, byl by to vyrovnávací gól Martina Moláčka v 93. minutě utkání v Jindřichově Hradci. V zápase o šest bodů jsme hráli v oslabení a v poslední akci utkání přišla obrovská týmová euforie. S odstupem času se dá říct, že to byl možná gól záchrany dorostu.

S jakými cíli vstupuje klatovská mládež do nové sezony?
Do nové sezony vstupujeme s pokorou, ale také s jasnou vizí. Chceme stabilizovat všechny týmy v jejich soutěžích a zároveň vychovávat nejen kvalitní fotbalisty, ale především slušné, zodpovědné a sebevědomé mladé lidi. Stejně důležité bude pokračovat v rozvoji akademie, vzdělávání trenérů a zkvalitňování tréninkového procesu. Věříme, že právě systematická práce je cestou k tomu, aby se objevovali další hráči, jako jsou Saša Sojka nebo Jirka Panoš.

Přes léto se týmy výrazně proměňují. Jak probíhá skládání kádrů?
Každé léto přináší velké změny. Hráči přecházejí do vyšších kategorií a vznikají nové týmy. Největší pozornost bude letos opět upřena na U19 a U15. Dorost má dostatečně široký kádr, zatímco U15 ještě chceme vhodně doplnit. Naším cílem ale není postavit silný tým jen na jednu sezonu. Průběžně doplňujeme i ostatní týmy, díváme se na hráče dlouhodobě. Snažíme se každého zařadit do takového prostředí, které bude nejlépe podporovat jeho další rozvoj. A to ve smyslu „dovnitř“ i „ven“. Někdo zatím potřebuje větší herní vytížení v nižší soutěži, jiný je připraven na vyšší konkurenci a další výkonnostní posun. Jsem tedy velmi rád, že se SK Klatovy 1898 díky práci celé akademie stává pro mladé fotbalisty stále atraktivnější adresou a pro okolní kluby partnerem ve výchově talentů. Oproti minulým rokům je to při jednáních příjemná změna a za to klubům patří velké poděkování.

Co byste popřál hráčům, trenérům a rodičům do nové sezony?
Hráčům přeji hlavně zdraví, chuť na sobě pracovat a odvahu nebát se výzev. Trenérům hodně energie a radosti z každodenní práce. Rodičům bych přál, aby si s dětmi fotbal užívali a podporovali je nejen po vítězstvích, ale především po neúspěších. Pokud budou hráči, trenéři i rodiče táhnout za jeden provaz, může naše akademie dál růst. A pokud budeme vychovávat nejen dobré fotbalisty, ale především slušné a pracovité mladé lidi, bude to ten největší úspěch.