80_20240820_140812.jpg

Chceme mít co nejširší základnu hráčů od minipřípravek až po dorostenecké kategorie, říká šéftrenér klatovské fotbalové mládeže Tomáš Strnad

I když se mužský fotbal SK Klatovy 1898 v současné době nachází ve velmi těžké situaci, je pořád něco, na co může být klub z města pod Černou věží právem pyšný. A to na svou mládež. Klub získal status projektu talentované mládeže - Klubové akademie. V něm pod vedením zkušených trenérů pronikají do tajů populární kolektivní míčové hry ve čtrnácti týmech téměř dvě stovky chlapců a dívek. A právě na téma mladých fotbalistů a fotbalistek jsme si povídali s šéftrenérem mládeže SK Klatovy 1898 Tomášem Strnadem (na snímku). Ten se ohlédl za minulou sezonou a také se rozpovídal o té nadcházející, která je už za dveřmi, a mluvil i o plánech do budoucna.

Kolik mládežnických týmů a hráčů v barvách SK Klatovy 1898 bojovalo v minulé sezoně o mistrovské body?
V loňské sezoně jsme měli tři týmy minipřípravek, čtyři týmy přípravek, pět týmů žáků a dva týmy dorostu. Celkem se jednalo zhruba o 180 hráčů.

Jaké soutěže klatovská fotbalová mládež hrála?
Miminka, jak říkáme našim minipřípravkám, hrála svoje turnaje v rámci okresu. Přípravky nastupovaly v okresních soutěžích i v krajském přeboru. Starší žáci U15 a U14 hráli Českou divizi žáků, stejně tak mladší U13 a U12. Díky společnému družstvu s Mochtínem pak mladší žáci měli ještě tým v okresním přeboru. Dorostenci nastupovali v České divizi dorostu.

Na kterou soutěž byla upřena největší pozornost? 
Snažíme se na každou kategorii nahlížet pozorně a se vší vážností, protože každá má své úkoly a specifika. Ale největší pozornost byla upírána na týmy, kde kromě rozvoje jsou důležité také výsledky, tedy na starší dorostence U19 a starší žáky U15.

Splnily týmy očekávání?
Co se týká zmiňovaných dvou kategorií - U19 a U15, tak očekávání splnily z poloviny. Věděli jsme, že dorostence čeká velmi těžká sezona v kvalitní soutěži. Bohužel před sezonou odešlo několik důležitých hráčů, které se již nepodařilo nahradit. Když se pak v průběhu roku přidala nepříjemná zranění a také třeba nutnost vypomáhat A týmu mužů, výsledkem byl bohužel sestup. Dorostenci tedy očekávání v podobě záchrany nesplnili. Naopak U15, pro kterou to byla premiéra v divizní soutěži, očekávání splnila. Začátek sezony byl pro kluky samozřejmě těžký, ale hlavně na jaře byl vidět slušný progres, jak v individuálních dovednostech hráčů, tak v týmovém pojetí hry. To vše podpořeno i výsledkově, a nakonec tedy byla soutěž vcelku s přehledem zachráněna i pro další ročník.

Který tým mile překvapil a čím? A naopak, který zůstal za očekáváním a proč?
Nakonec mne osobně asi nejvíce překvapil již uvedený tým U15. Přes zmiňovaný progres, jsem byl velmi mile překvapen jakou kvalitou se hráči U15 prezentovali v mistrovském utkání divize mladšího dorostu proti FC Písek. Zde jsme kluky chtěli konfrontovat proti U17. I přes jednoznačný výsledek se naši hráči prezentovali rychlým kombinačním fotbalem, který byl plný osobních soubojů proti o dva roky starším borcům. Opravdu zážitek a důkaz toho, že jdeme správnou cestou. Naopak za očekáváním pro mě trochu zůstal tým U14. Tým uhrál vcelku slušný počet bodů a je v něm poměrně dost individualit, ale v týmovém pojetí má velké rezervy, Zde je hodně práce před námi.

Co se v minulé sezoně v práci s mladými fotbalisty povedlo? A je něco, co se nepovedlo?
Jako klubu se nám podařilo získat status Klubové akademie, tedy projektu na podporu talentované mládeže. Pravidla pro její získání jsou velmi striktní a přísná. Je to tedy důkaz toho, že dlouhodobě děláme mládež na velmi vysoké úrovni. Povedlo se nám též posunout dalšího hráče do RFA a zároveň do FC Viktoria Plzeň. Odcházející Ondřej Smolík tak navázal na Matyáše Raunera z loňska. Povedlo se nám mnoho dalších dílčích úkolů, hlavně máme radost z roztoucí základny. Samozřejmě jsou ale i věci, které se nám daří méně, pozitiva ale určitě převládají.

Na co jste vy, jako šéftrenér mládeže, nejvíc pyšný? A na co by jste nejraději co nejrychleji zapomněl?
Jsem pyšný na mnoho věcí, nejvíce asi na naše trenéry. Máme v klubu hodně kategorií, potřebujeme tedy také velké množství trenérů. A sehnat dobrého trenéra je v uspěchané době samozřejmě těžké. Málokdo si pak uvědomuje, že trenéři se dětem věnují ve svém volném čase, několik hodin týdně. A že pokud věnují čas něčím dětem - dětem svým, své rodině, koníčkům nebo v neposlední řadě třeba práci, musí nějaký čas zřejmě ubrat. To vše zaslouží velký obdiv a uznání. Jsem pyšný na to, že je v klubu máme, a že jsou ochotni se navíc ještě trenérsky vzdělávat. Díky nim se nám daří rozšiřovat členskou základnu, hrát kvalitnější soutěže, lépe vychovávat a utvářet mladé sportovce. Nejraději bych zapomněl na neúspěchy, prohry, pády a sestupy. Ale i ty ke sportu a životu patří ,a je třeba se z nich poučit. Takže ideálně poučit a co nejrychleji zapomenout.

Je něco, na čem se v klatovském klubu dlouhodobě pracuje a co se posunulo?
Dlouhodobě se tu mládež dělá výborně, o tom není pochyb. Kromě Klubové akademie jsou důkazem naši odchovanci v kádrech prvoligových klubů pro tento rok – Daniel Hais v Hradci Králové a Jiří Maxim Panoš s Alexandrem Sojkou ve Viktorii Plzeň. Myslím, že tři hráče v ligovém kádru nemá žádný jiný klub naší velikosti možná napříč celou republikou.
Co se posunulo… Řeknu tři reálné situace, které pro mne byly ten „gamechanger“.
1) Přijeli jsme s dětmi na pražský Strahov do sportovního centra AC Sparta Praha. Pán a paní na recepci nás trenéry zdvořile přivítali, stejně tak naše kluky. Pokud jsme v areálu potkali jakoukoliv dospělou osobu od uklízečky po hráče A týmu, každý z nich zrovna tak – pozdraví, jsou slušní, zdvořilí. Stejně tak hráči jakékoliv kategorie. Fotbalové dovednosti jsou samozřejmě na straně domácích. Ale slušné chování na hřišti, respekt k soupeři, pokora, smysl pro fair- play je pro nás všechny velkým ponaučením.
2) Domácí utkání proti FC Táborsko – do našeho areálu vchází 30 dětí + 6 trenérů - slyšíme 36krát „dobrý den“. Fotbalově opět silná akademie, ale už hratelnější - zde se můžeme učit a zlepšovat.
3) Do našeho areálu přijíždí nejmenovavý klub z okresu – nepozdraví ani trenéři, ani hráči, pozdravili asi pouze 4 z 15 rodičů. O tom, co se děje na hřišti a okolo hřiště, netřeba se dlouze rozepisovat – urážky, nadávky, žádná fair-play, fotbalu málo, za to hodně zákeřných faulů. Myslím tedy, že na základě našich zkušeností se posunulo hlavně myšlení nás všech v klubu – trenérů, funkcionářů, hráčů i většiny rodičů. Pokud chceme vychovávat a utvářet děti lépe, musíme se bohybovat v lepších soutěžích. Myslíme, že pak budeme mít ještě více „Panošů, Sojků a Haisů“.

Jaká je vize, plány a cíle klatovského mládežnického fotbalu?
Chceme mít co nejširší základnu hráčů od minipřípravek až po dorostenecké kategorie. Dlouhodobě se pohybovat v republikových soutěžích žáků, v blízké době se tam pak vrátit i s dorostem. Zároveň chceme mít ale týmy i v okresních soutěžích, aby všichni dostali zápasovou porci minut. Velký důraz chceme klást na celkovou výchovu hráčů – cílem není totiž vychovávat jen „pouhopouhé“ fotbalisty.

Má se klatovský fotbal bát o svou budoucnost nebo je to naopak, a může ho těšit široká a kvalitní mládežnická základna, dobrá práce s mladými fotbalisty?
Myslím, že klatovský fotbal se o svou budoucnost bát opravdu nemusí. Základna je široká i kvalitní, a je jen otázkou času, kdy se to opět projeví i ve starších kategoriích – dorostech, potažmo mužích.

Trenérský tým je dostačující a kvalitní? 
Všechny kategorie máme pro nadcházející sezonu dostatečně obsazené. Všichni naši trenéři jsou většinou bývalí či současní hráči, a mají tedy něco „odkopáno“. Být jen fotbalista ale nestačí - dbáme tedy také na vzdělávání trenérů. Máme tedy trenérský tým široký,  celkem i vzdělaný a tedy kvalitní. Samozřejmě trenérů ale není nikdy dost, tak pokud by měl někdo zájem se do trénování u nás v klubu zapojit, určitě jej rádi přivítáme a poskytneme odpovídající podmínky.

Už intenzivně s trenéry připravujete novou sezonu - co v ní klatovskou mládež čeká? Kdy se týmy pustí do přípravy a kdy startují první soutěže?
Už se všichni intenzivně připravují, s přípravou pomalu a jistě finišují, vždyť zanedlouho jim začínají mistrovské bitvy. Dorostenci U19 a U17 budou nastupovat v krajském přeboru. Žáci U15, U14, U13 a U12 budou působit v 2. lize žáků. Budeme mít také jeden žákovský tým v okresním přeboru starších žáků (společně s Chudenicemi) a jeden tým v okresním přeboru mladších žáků (společně s Mochtínem). Mladší žáci zahájili přípravu soustředěním v Kolinci první týden v srpnu. Na konci července se pustili do přípravy starší žáci, ti už mají za sebou i soustředění v Sušici. Týmy starších i mladších přípravek budou hrát vždy krajský i okresní přebor a přípravu zahájily v první polovině srpna, stejně jako kategorie minipřípravek. Většina soutěží startuje v posledním prázdninovém týdnu.

Bude se hrát žákovská liga - je to velká výzva a s jakým cílem jdou týmy do této soutěže?
Je to už hodně kvalitní soutěž, proto se na tuto výzvu všichni moc těšíme.. U mladších žáků U12 u U13 je hlavním a jediným cílem rozvoj fotbalových dovedností. 2. liga je jednoročníková soutěž, kde se oproti nižším soutěžím maximálně maže biologický věk. Navíc jsou zde velmi dobří soupeři zaručující každý víkend těžký zápas. Jde tedy o ideální prostředí pro rozvoj mladých fotbalistů. U starších žáků U15 i U14 je hlavním cílem samozřejmě také rozvoj, ale zároveň už je zde tlak i na výsledky.

Být šéftrenérem mládeže ve fotbalovém klubu určitě není procházka růžovým sadem, co vůbec tato funkce obnáší? Co je vaší hlavní náplní? S jakým cílem ses této funkce chopil a kdy to bylo?
Bylo to před loňskou sezonou, kdy dosavadní šéftrenér Ludvík Fremutuiž nechtěl v klubu pokračovat. V té době jsem zrovna dokončil studium A licence UEFA a rozhodoval se, zda budu trenérsky pokračovat v sousedním Německu. Protože mi ale nabídka Klatov dávala smysl, líbila se mi vize tehdejšího manažera mládeže Jiřího Jánského, tak jsem nabídku přijal. Vypracovali jsme klubovou koncepci, vytyčili jasnou vizi, kam chceme mládež postupnými kroky směřovat. Nyní je mým úkolem jakési zastřešení všech trenérů, komunikace s nimi, kontrola tréninkového procesu a tak dál. Také mám na starosti skauting hráčů, případně pak komunikaci s vytipovanými hráči, jejich rodiči a kluby.

Proč by měli rodiče přivést své ratolesti právě do klatovského klubu?
Těch důvodů je opravdu hodně, tak snad jen to nejzásadnější: skvělé zázemí pro děti i jejich rodiče, stejně staří kamarádi a kamarádky v jednotlivých kategoriích, zkušení a kvalifikovaní trenéři i trenérky, Kromě fotbalových dovedností dbáme i na lidské hodnoty. Takže pokud někdo přemýšlí o fotbalu pro své dítě, my - SK Klatovy 1898 - jsme ten pravý klub.