První kroky

Období 1898 - 1914

Obraz počátků kopané v našem městě je velmi vzdálený a téměř už cizí našim představám. Den zrodu zdaleka nebyl počátkem slibného a plá­novaného sportovního dění. Řadu let totiž tento dnes nejpopulárnější sport musel úporně a s kolísajícím zdarem zápasit o své uznání.
Počátky u nás dnes nejrozšířenějšího sportu jsou spojeny se zrodem prvního „Sportovního klubu v Klatovech". Tento nový spolek měl poslá­ní pěstovat všechny známé sporty. Kopaná dostala svůj životní prostor v oddílech, které měly provozovat hry anglické. Ustavující schůze se konala 14. listopadu 1898 a na ní byli do výboru zvoleni JUDr. František Růžička (předseda), učitel Bohdan Kokoška (místopředseda), berní adjunkt Josef Čeněk (pokladník), profesor Josef Svědínek (jednatel).
První řádná valná hromada klubu se konala již 28. března 1899. Předsedou byl opět zvolen JUDr. František Růžička a od 6. července t.r. ing. Ludvík Brabec. Klub měl tehdy 29 členů a činnost byla zaměřena pře­vážně na tenis, střelbu do terče a cyklistiku.

První fotbalové utkání v Klatovech se uskutečnilo už v roce 1901. Pohnutkou poskytnout klatovskému obecenstvu příležitost poznat tuto hru se stal velký zájem o kopanou mezi sportovní veřejností a mládeží v Klatovech, posilovaný neobyčejnými úspěchy pražské Slavie a Plzeňského SK Plzeň. Na den 5. května byl do Klatov pozván fotbalový odbor sportovního klubu Plzeň, jehož dvě družstva kopané sehrála mezi sebou na vojenském cvičišti exhibiční utkání. Diváci se obdivovali ostré­mu tempu, nepřehlédli však technické nedostatky hry, hlavně individualistické pojetí. Udivil je přílišný hluk i neukázněné pokřikování hráčů na sebe. Po ukončení utkání a odchodu přihlížejících hráli ještě plzeňští fot­balisté s kroužkem fotbalistů klatovských, kteří nebyli členy SK. Překvapeni byli nejvíce plzeňští, když se jim nepodařilo zvítězit nad kla­tovskými „samouky" a tak rázem byli vyléčeni ze svého přílišného sebe­vědomí. Tento zápas, hraný dvakrát 15 minut skončil bez branek. Názorným dokladem o úrovni pražské kopané v připomínané době je vítězství „B" mužstva Slavie v Plzni nad SK Plzeň 14:0.
Od jmenovaného utkání v roce 1901 uběhlo několik let, než živelný rozmach, veliké zaujetí mladých a zájem u starších, byl sveden do regu­lovaného toku sportovních událostí. V místních novinách se objevují stíž­nosti, že mládež nemá jiné starosti než o kopanou, že tato hra se hraje na volných prostorách, na ulicích a vozovkách, ba i chodbách domů, že jí propadly všechny skupiny mládeže, školáci, studenti, dorost řemeslnický i obchodnický. Proto měl tento sport přirozeně i své odpůrce, kteří vyu­žívali mnohých negativních průvodních jevů spojených s jeho rozvojem a snažili se dovést tuto kolektivní míčovou hru na pranýř veřejného mínění. Přes tyto překážky už v roce 1908 z jednání valné hromady dne 15. dubna, jíž byla činnost sportovního klubu po krátkém přerušení obnovena, vzešlo usnesení najmout vhodný pozemek a na něm urychle­ně vybudovat hřiště, aby se klub mohl přihlásit za člena Českého fotba­lového svazu. Na vojenském cvičišti u železniční zastávky se odehrávaly první zápasy. Už v polovině roku 1908 se mohli klatovští vykázat úcty­hodnými výsledky. V jarní sezóně sehráli 12 zápasů, 8 vítězných, jen 4 neúspěšně s celkovým poměrem branek 80:39. K největším úspěchům patřilo vítězství nad SK Plzeň „B" 6: 2, nad reprezentačními mužstvy Plzně 7:2 a 3:2, nad Přešticemi 24:0 a nad Spartou Plzeň 9:1. Výraznými posta­vami tehdejšího kolektivu byly brankář Krebs, J. Máši, J. Votruba a bratři Zajícové. Sestava mužstva v roce 1908: Krebs (Zajíček, Edl), Veselý Špaček, Havlík, Votruba, Rampich, Matoušek, Polák, Máši, Zajíc, Dr. Němec.

Zdomácnění kopané v předválečných letech probíhalo vesměs pro­střednictvím sportovního styku s plzeňskými kluby. Fotbalisté se stěho­vali na různá místa. Téměř na samém prahu svého vývoje disponuje SK Klatovy silným prvním mužstvem, má jedenáctku starých pánů a dvě mužstva „elévů". Dne 29. října 1911 hrálo dokonce pět mužstev SK Klatovy. První mužstvo tehdy tvořili následující hráči: Zajíček, Mašl, Medvěd, Jarda, Zajíc, Eda, Malý, Císař, Košek, Benjamin, Sůra, (někteří hráči nastupovali pouze s krycími jmény).

I když několikrát v této době došlo ke krizovým situacím a sportovní činnost ochabla nebo byla na čas ochromena, působením několika nadšených jedinců došlo k novému oživení a konsolidaci. V roce 1911 se SK Klatovy spojil s fotbalovým kroužkem „Šumavan", což znamenalo posílení a upevnění pozic klubu nejen po stránce hráčské a funkcionář­ské, ale i ze strany divácké veřejnosti. V tomto roce se SK Klatovy přihlá­sil za člena Západočeské župy se sídlem v Plzni a dne 30. dubna 1911 byl na mimořádné valné hromadě spolu s SK Viktoria a Spartou Plzeň přijat a stal se tak jedním z devíti řádných členů župy.

Škoda, že slibný rozvoj klatovské kopané byl přerván válečnými udá­lostmi roku 1914. Klatovy v tomto roce porážejí překvapivě Slovan Plzeň 5:1 a 3:0, porážejí lehce SK Sušice, vítězí nad Slavií Plzeň 3:2. V následují­cích mírových dnech dokumentují klatovští svůj výrazný vzestup dvěma zápasy s vybranou jedenáctkou Plzně, které končí výsledky 3:1 a 0:3. V mužstvu se vystřídali: Zajíček, Eda Hiesler, Lemánek, Osvald, Kubi, Havlík, Navrátil, Nagi, Skalák, Suri, Kamil Hiesler, Mikš. Klatovská kopaná stála již na pevných základech, čerpala z neobyčej­ného zájmu mladých a posilována přízní divácké veřejnosti mohla s optimismem hledět do budoucna. Významný podíl nelze upřít i nadšené práci řady funkcionářů pod vedením předsedů B. Pipla, B. Dvořáka, učitele Velkoborského aj. a přízní některých mecenášů (restauratéři A. Líbal a Trávníček).

Autor: SK Klatovy 1898 Vydáno: 25.9.2009 22:25 Přečteno: 548x

Formát pro tisk