Meziválečné období

Období 1918 - 1938

Konec I. světové války znamenal i ukončení etapy přirozeného a logic­ky nutného ochabnutí sportovní činnosti. Fotbal, ze sportovních odvětví nejcitelněji postižený, byl v Klatovech provozován převážně zásluhou vojenských družstev, jejichž složení bylo značně proměnlivé, avšak jejich činnost dokumentovala stále stoupající zájem mladé generace o tuto kolektivní hru. Nová éra klatovské kopané začala v roce 1919. Na den 11. března t.r. svolal SK Klatovy všechny své bývalé členy a příznivce do restaurace Grand k přípravě jarní sezóny. Krátce nato se konala valná hromada v hotelu Bílá Růže a vzápětí dne 23. března se uskutečnil první přípravný zápas SK Klatovy s SK Strakonice. O velikonocích už změřili klatovští své síly s příslušníkem západočeské župy Smíchovem Plzeň. Vítězství 2:0 a porážka 1:2 byly úspěchem a posílily ambice nového kolektivu.

Popularita kopané a zdravý zájem mládeže si samovolně vynutily i další významný krok. Dne 3. května 1919 se v klatovském Šumavanu objevuje výzva následujícího znění: „Jelikož se vzrůstajícím zájmem o sport fotbalový v Klatovech vzrůstá, i snaha jednotlivců se činně sportu zúčastnili vyzývají se tímto všichni, kteří by chtěli fotbal pěstovat a mohou podmínkám a závazkům na ně kladeným dostáti, aby se přihlási­li do nově tvořeného fotbalového klubu. Přihlášky přijímá fotograf Lanoraf B." Od těchto dnů začíná historie druhého klatovského klubu AFK Šumavan Klatovy, až do splynutí stálého rivala SK, historie vztahu vyznačujících se spoluprací, převážně však různými podobami rivality a napětím, jež byl nevyčerpatelným stimulem sportovní aktivity a zdravé ctižádosti. Činnost Šumavanu se rozvíjela od r. 1920 velmi slibně. Pod vedením předsedy Součka a hlavních funkcionářů Josefa Javorského a Františka Pubce, později s výborem řízeným předsedou K. Zajíčkem, místopředsedou Voráčkem a hlavními funkcionáři Fr. Pubcem a Otto Nápravníkem, navazuje Šumavan spolupráci se starším klatovským klu­bem. V roce 1920 vzešly z této spolupráce mohutné sportovní slavnosti v Klatovech, jejichž vyvrcholením měl být start jednoho z nejlepších fotba­lových mužstev ČSR, mužstva SK Slávia Praha. Tato akce byla velmi zda­řilá, i když mužstvo pražské Slavie zastupovala jedenáctka Smíchov Praha, a potvrdila, že sport není jen zábavou nebo hříčkou několika jed­notlivců, nýbrž důležitým nástrojem všestranně výchovným.

Tento rok je významným i tím, že Klatovy od této doby mají své stálé hřiště U zastávky, které bylo dne 5. září slavnostně otevřeno zápasem s AC Sparta Praha a které se pak stalo trvalým sportovním stánkem SK Klatovy. Ve jmenovaném roce byl už SK Klatovy nejlepším venkovským klubem župy. Jeho mužstvo to potvrdilo v mistrovství III. třídy, kterou suverénně vyhrálo, a tak si zajistilo postup do vyšší II. třídy. V župním mist­rovství II. třídy v roce 1921 (hrálo se jen jednokolové, druhou část sezóny vyplňovaly pohárové soutěže) klatovské mužstvo mnoho štěstí nemělo a umístilo se mezi plzeňskými mužstvy na 4. místě.

Dokladem toho, že zájem mládeže o kopanou nebyl ukojen ani čin­ností obou jmenovaných celků, je zrod třetího klubu, DSK Sparta Klatovy (Dělnický sportovní klub). Ten zahajuje činnost od r. 1921, přitahuje hlavně mládež dělnickou. V roce 1924 si klatovská Sparta vydobývá postup do III. třídy a postavila se tak po bok AFK Šumavanu. K prvnímu klatovskému derby mezi Spartou a Šumavanem došlo v roce 1925 a Sparta v něm prohrála 1:3. Branky za Šumavan vstřelili Hrdina, Sedláček a Hůrka, za Spartu se trefil Srp ml.

V mistrovství III. třídy se však těmto klatovským mužstvům nedařilo. Šumavan se umístil na 10. místě, Sparta uzavírala tabulku. Protože se i hráčský kádr obou mužstev neustále zužoval, dochází v roce 1927 ke sloučení obou klubů pod hlavičkou DSK Šumavan Sparta Klatovy, což znamenalo potřebné zkvalitnění mužstva, jež se projevilo ve stejném roce v nepovinné mistrovské župní soutěži, v níž se umístilo na 2. místě za Spartou Křimice. Již v roce 1926 si oba kluby ověřovaly případné pozdější sloučení v přátelském zápase s SK Klatovy. Kombinované muž­stvo Sparty a Šumavanu podlehlo těsně 2:3.

Zatímco tato klatovská mužstva byla v roce 1923 na počátku své spor­tovní dráhy, mužstvo SK Klatovy oslavuje již 25. narozeniny. Slavnosti vyvrcholily v květnu turnajem dorostenců a pak všech klatovských druž­stev dospělých. SK Klatovy v těchto dnech porážejí SK Karlov 4:1 bran­kami Severina (3) a Kokeše. V slavnostních zápasech však jubilující muž­stvo prohrává s SK Doudlevce 2:4 a s SK Plzeň 1:2. Závěr tohoto roku je však velmi úspěšný. Už v předposledním zápase s SK Olympia Nýřany si Klatovy vítězstvím 2:1 zajistily znovu postup do II. třídy, z níž v roce 1922 byly nuceny sestoupit. V posledním mistrovském zápase rozdrtily pak SK Petřín Plzeň 14:0, vysoko zdolávají Spartu Plzeň 6:1 a měří úspěšně své síly s nováčkem I. třídy župního mistrovství FC union, který v přátelském zápase 2:1 porážejí.

V roce 1924 SK Klatovy bojuje už o postup do I. třídy. Vítězem se však stává SK Doudlevce. Klatovy se musí spokojit s 2. místem, ale i toto místo znamená postup mezi nejlepší mužstva župy. Po několikaletém snažení dosáhlo mužstvo tohoto úspěchu a na něm se nejvíce podíleli hráči: Komár, Diesner, Šplíchal, Volf, Bloch, Urbánek, Kozák, Vacovský, Votruba, Kokeš, Šplíchal, Hrůza, Polák, Schuss, Pohanka. Mužstvo rovněž zajíždí na jubilejní zájezd do Německa, kde poráží mužstvo Ambergu 2:0 a prohrává ve Schwandorfu 4:6. V témže roce hostili klatovští mistra župy Viktorii Plzeň, ve kterém domácí vítězí 4:3 brankami Kokeše (2), Vížka a Boučka. V roce 1925 se SK Klatovy v I. třídě střetává s předními plzeňskými celky Viktorie, SK, Olympie, Slovanu, Sparty, Českého lva, Doudlevců a s dvěma venkovskými SK Nýřany a SK Rokycany.

V roce 1926 se župní mistrovství hrálo v nové úpravě. Zkušebně se poprvé hraje dvoukolově. První třída byla proto rozdělena do skupiny A a B. Protože se SK Klatovy v r. 1925 umístil na 9. místě, byl zařazen do sku­piny B, když obě měly po 8 mužstvech. Současně však v tomto roce začí­ná klub prodělávat pod vedením předsedy Josefa Rádla vleklou krizi, mužstvo se však umístilo na 3. místě za SK Rokycany a SK Nýřany a tím prokázalo, že patří k nejlepším mužstvům župy. Hned následující rok se systém soutěže vrací k jednokolovému. Rozdělení I. tř. z roku 1926 však zařadilo SK Klatovy do nižší třídy pod hlavičkou I. B, kde bojuje až do r. 1932, kdy mužstvo již podruhé postupuje zpět mezi elitu západočeské župy. Závěr 20. let je pro klatovskou kopanou období krizové. SK Klatovy se však záhy konsolidoval, rozladění mezi funkcionáři a mezi členy bylo prací nového výboru pod vedením Josefa Wolfa odstraněno, mužstvo v r. 1928 obsazuje 3. místo v župním mistrovství II. třídy (dříve I.B), oddíl oslavuje 30 let trvání, hostí pražskou Spartu, župní jedenáctku Plzně reprezento­vanou Spartou Plzeň, v červenci i AFK Bohemians Vršovice. Populární hráč Diesner sehrává v tomto roce svůj 300. zápas v barvách klubu.

Druhému klatovskému celku AFK Šumavan, i když byl předtím posílen spojením se Spartou, se krizi nepodařilo překonat. Jeho činnost ochabu­je, v roce 1928 úplně přestává a život klubu je na krátký čas zcela přeru­šen. K obnovení klubu a k oživení sportovní činnosti dochází v Šumava­nu až v r. 1930. Třicátá léta pak patří k nejúspěšnějším obdobím tohoto klubu a to pod postupným vedením V. Mrázka, V. Hofmana, Ant. Laušmana a Jar. Kalabzy. Z cyklistického hřiště na Rozhrání se buduje hřiště na kopanou, vyhovující podmínkám hracího řádu I. A třídy. Od roku 1931 mužstvo Šumavanu téměř každoročně zdolává jeden ze čtyř stupňů na své cestě na výsluní. V roce 1934 se Šumavan ve II. třídě umis­ťuje na 5. místě, ale v roce 1935 po prvním místě v tabulce postupuje znovu o stupeň výše. Radost ale byla zkalena reorganizací, podle níž Šumavan nepostupoval do I. třídy, nýbrž do nedávno zřízeného mezi­článku, do I. B třídy. Radost všech hráčů a příznivců AFK Šumavan vrcho­lí v r. 1936, neboť jejich mužstvo zvítězilo v mistrovství I. B třídy v ročníku 1935-36 a postoupilo mezi elitu plzeňské kopané a po bok největšího soupeře SK Klatovy. Dva z nejlepších hráčů celku Jar. Císař a Jan Paveza se později uplatnili dokonce mezi nejlepšími hráči ČSR. Císař hrál v ligo­vém mužstvu SK Plzeň a později v ligovém ASO Olomouc a Paveza hrál řadu let obránce v ligovém SK Plzeň a po návratu do Klatov sehrál ještě řadu zápasů na počátku klatovské divizní éry. Šumavan se mohl pochlu­bit i výborným družstvem dorostu, který pod vedením Fr. Nevlidy hrál úspěšně v dorosteneckém přeboru západočeské župy. K nejlepším pat­řili: Olda a Míra Mach, Polomíš, Nauš, Zd. Čížek, Gabriel, Mužík, Ubl, Švec, Langmajer, Lepší, Kopecký a další.

Když si v roce 1936 AFK Šumavan vydobývá postup do I. A třídy zápa­dočeské župy, má už jeho klatovský rival SK Klatovy řadu let mezi prvo­třídními družstvy za sebou. Vytouženého cíle, postupu do I. A třídy, muž­stvo docílilo v roce 1932. V této době tvořili mužstvo hráči Hofmann, Lambert, Klus, Turek, Lulius, Babka, Šíp, Vaněk, Reitmayer, Čížek L, Čížek II. a Janda. V mužstvu se několikrát objevil i ligový hráč SK Plzeň Josef Tajčner. Mužstvo i v přátelských zápasech docilovalo pozoruhodných výsledků, když porazilo i jihočeského mistra České Budějovice 2:1, Rapid Praha 5:1, Horymír Příbram 9:2. S nejlepšími plzeňskými mužstvy, ligo­vou Viktorií a Olympií prohrávají velmi těsně 3:4. Oddíl pod vedením dr. Fifky se mohl pochlubit i dorosteneckým přeborníkem župy a později sklízet ovoce trvalé péče o mládež. Tohoto úspěchu přesvědčivě dobyli tito mladí: Šlosar, Srp, Smaha, Korbel, Císař, Misek, Aschenbrenner, Pokorný, Čížek, Průcha a Hálek. Hned ve svém prvém ročníku v I. A třídě SK Klatovy potvrdil, že do této skupiny oprávněně patří. Umístil se na 4. místě. Výborně si mužstvo vedlo i v přátelských zápasech, kdy před 2.000 diváky prohrává až po boji s ligovým SK Kladno 2:3. Zároveň od tohoto ročníku začíná cesta, charakteristická marným úsi­lím o vítězství a o postup mezi nejlepší mužstva země. Téměř čtvrt stole­tí trvala cesta, která téměř nepřetržitě dosvědčuje superioritu tohoto oddílu v Klatovech, ale zároveň potvrzuje i oprávněnost přídomku „korunní princ" župního mistrovství.

Ročník v r. 1933 je poznamenán hlubokými zásahy do hracího systé­mu. Jsou vytvořeny divize, mezičlánek mezi I. ligou a župními mistrov­stvími, přechází se na soutěž dvoukolovou, jak se hraje dodnes. Vedením župy bylo provedeno nové rozdělení I.A třídy do skupin A a B. Klatovy byly zařazeny do nižší skupiny B, zatímco v tabulce poslední Sparta Sulkov a Sparta Křimice byly ponechány v A skupině. SK Klatovy se prá­vem cítil rozhodnutím župy poškozen. Odehrává ročník 1933/34 v B sku­pině I. třídy a umisťuje se na 4. místě za SK Rokycany, Sněhaři Domažlice a SK Nýřany. Již v následujícím ročníku bylo vedení Západočeské župy pod velkým tlakem fotbalové veřejnosti nuceno své původní rozhodnu­tí přehodnotit. SK Klatovy byl zařazen do I.A třídy kam rozhodně muž­stvo výkonnostně patřilo. Po velmi slibném nástupu do soutěže se muž­stvo nakonec umístilo v tomto ročníku 1934/35 na 5. místě. Ve vedení klubu rezignuje na svou funkci dr. Fifka, kterého střídá PhMr. Volke. Své postavení v popředí SK uhájil (5. místo) i v ročníku 1935/36. Po krátko­dobém odmlčení dochází znovu k místnímu derby, ze strany SK Klatovy dlouho odmítanému, pokud rozdílnost v příslušnosti do tříd mluvila o jejich pře­vaze a živila jejich sportovní sebevědomí a přezíravost. AFK Šumavan byl dobře „rozjetý", což dokazoval jeho postup a slavné vítězství nad SK Klatovy 3:0. AFK Šumavan 1936, vítěz I. B třídy - K. Kopřiva, Šlehofer, Jos. Julius, Otta Vlach, Císař, Zavoral, K. Havlíček, Kočí, Vávra; klečící: Kůra, Strych, F. Švára. Celé město žilo ve znamení těchto utkání i příští ročník 1936/37. Také začátek soutěže u Šumavanu byl mnohem úspěšnější než u SK. Šumavan v prvním mistrovském utkání rozdrtil SK 5:0. V jarní odvetě však vyhrává SK 2:1 a potom v poháru opět SK 4:2. V tabulce ale obsazuje Šumavan 6. místo zatímco SK je těsně za ním na místě sedmém.

V ročníku 1937/38 SK Klatovy zlepšil hru, částečně se zdařilo vyřešit generační problém vhodným doplněním kádru, ale v mistrovství se tra­dičně neprosadil. AFK Šumavan udržel stále svoji formu a krok se svým klatovským soupeřem. Tentokrát SK Klatovy, jehož mužstvo tvořili hráči Vlček - Lambert, Toman - Bouček, Prokop, Nový - Šťastný, Čížek V., Reitmayer, Vacovský, Čížek K., dále Karlovec, Reifenberger, stál v tabulce o jeden stupínek výše než Šumavan (SK 4. Šumavan 5.). Poslední předválečný ročník 1938/39 je poznamenán snížením výkon­nosti v obou oddílech. Mistrovství bylo sehráno jen podzimní jednokolové, protože důsledky mnichovského diktátu způsobily, že podzimní kolo soutěže nemohlo být dohráno. Vystoupily oba Nýřanské kluby a ČSK Cheb a proto tato část byla anulována. AFK Šumavan se zachránil z 10 místa soutěže jen díky lepšímu poměru branek a skutečností, že sestupoval jen jeden oddíl. Jestliže SK Klatovy i v letech okupace svoji příslušnost v I.A třídě uhájil, Šumavan byl postižen citelněji. Ještě v roce 1940 se na předposledním místě zachraňuje, ale o rok později z posled­ního místa sestupuje. Tak končí toto meziválečné období, které je možno nazvat nejslavnější především z hlediska extenzity rozvoje klatovské kopané. Existence několika klubů v Klatovech ve 20. letech, dokumentující zájem o tento sport, a úspěšná sportovní činnost SK Klatovy a Šumavanu ve 30. letech, počet členstva, který nebyl nikdy překonán ani po sloučení obou klubů, to pře­svědčivě potvrzují.

Autor: SK Klatovy 1898 Vydáno: 25.9.2009 22:20 Přečteno: 486x

Formát pro tisk