Doba okupace a vzestup až k Divizi
Období 1939 - 1956
Období okupace a druhé světové války bylo etapou sportovního ustrnutí. Oba klatovské kluby sice hrají l.A třídu zpočátku jen za mírného poklesu, ale později (od r.1942) zásahy protektorátních úřadů, hlavně zneužívání české mládeže jako laciných pracovních sil pro zbrojní průmysl v Německu, vedly k pozvolnému oslabování sportovní činnosti. Zájem mládeže o kopanou omezoval její kulturní vyžití.
Prvenství v klatovské kopané si stále udržoval SK Klatovy, tehdy za vedení předsedy Jirouška, místopředsedů prof. Synáče a J. Tučka a jednatele A. Pokorného, ale v roce 1940, když z tohoto klubu do ligového SK Plzeň na několik zápasů odešel jeho nejlepší střelec R. Vacovský -„Kropenáč", byl tento klub zpočátku oslaben. SK Klatovy se v těchto letech opíral o jistotu brankáře Vlčka, vynikající výkony Bakuleho v obraně, Korbela a kapitána mužstva V. Čížka v záloze, o útočníky Šledra a Formánka, střelce Vacovského a slibné výkony mladého Petrse. První mistrovský zápas dvou rivalů vyhrál Šumavan 2:1 šťastnými brankami Oldy Macha. K překvapení všech byl nejlepším hráčem na hřišti Julius ze Šumavanu a téměř nepřekonatelnou překážkou útočníků SK pak obrana Šumavanu Otta-Vlach. Sezóna v tomto roce byla uzavřena přátelským zápasem obou týmů s vítězstvím SK 3:0. V tomto utkání byl těžce zraněn brankář Šumavanu Šípek, který o několik dnů později v nemocnici umírá. Ročník 1941/42 zahájil SK Klatovy přípravným zápasem s nováčkem divize Spartou Sulkov a po vynikající hře zvítězil 3:0. V tomto ročníku po několika výborných utkáních, ale i po určitém útlumu v jarní polovině skončilo mužstvo na 5. místě, když mistrem se stala Olympia Plzeň. Nejvíce zápasů odehráli Kohout, Formánek, a Vacovský. Nejlepším střelcem mužstva zůstává Vacovský s 35 brankami! Šumavan v tomto ročníku v I.B třídě obsadil rovněž 5. místo. Na jaře dokazuje SK ve vzájemném utkání se Šumavanem znovu svoji prioritu vítězstvím 3:1.
V ročníku 1942/43 prochází SK bez příznaků snížení výkonnosti a hájí pověst výborného a velmi obávaného mužstva. Avšak stupňující se fašistický útisk a bezohlednost nařízení okupačních správních orgánů poznamenávají práci i sportovní činnost v obou klubech. Hráči musejí opouštět své rodiny a sportovní kolektivy pro nasazení do Německa, jiní jsou uvrženi do koncentračních táborů. To má za následek ochabnutí zápalu funkcionářů a snížení výkonnosti hlavně v AFK Šumavan. Už tehdy se ozývají hlasy navrhující sloučení obou klubů, ke kterému skutečně dochází dne 1. ledna 1949 a od tohoto roku převzal tradice kopané SK Klatovy, který přes různé proměny pojmenování, související s organizačními změnami, pod hlavičkou TJ Klatovy reprezentuje tento sport dodnes. Spojením oddílů byla vytvořena mohutná základna vlastních odchovanců, kteří později vybojovali postup do divize. Z nejčastější sestavy z tohoto roku je patrno, že převážnou většinu mužstva tvoří hráči bývalého SK. (Smejkal, Uldrich, Kokeš, Kohout, Petule, Vacovský, Beránek). Z mužstva Šumavanu se do základní sestavy probojovali Švec, O. Mach, Lepší, Mužík. V únoru 1949 došlo také k reorganizaci fotbalových soutěží, divize byly zrušeny a vytvořeny krajské soutěže. Klatovy byly zařazeny do I.A třídy kraje Plzeň, kde se střídavými výsledky obsazují střed tabulky.
V ročníku 1951, který se hrál systémem jaro-podzim, klatovský fotbal vystupuje zprvu pod hlavičkou S. Šumavan Klatovy, když byla uplatňována zásada, že sokolské jednoty se musí napojit na nějaký podnik, později mění pojmenování na KOZÁK, což je podmíněno spojením s novým patronátním závodem. Klatovy končí mezi 10. účastníky na 5. místě. Mužstvo absolvuje zápasy v převážně s hráči Kokeš, Voldřich, Vodička, O. Mach, Kohout, Švec, Hovorka, Klasna, Beránek, Misek, Hašek, Toman, Vacovský, Uldrich, Knódl. V tomto roce z klatovského mužstva odchází na vojnu řada nadějných hráčů (Kokeš, V.Mach, Beránek, Uldrich aj.) a po dvou letech před svým fotbalovým vrcholem se vracejí a někteří z nich (Beránek, Kokeš) dokonce osignováni zápasy v nejvyšších soutěžích a známostmi z vojenských jedenáctek s hráči, kteří později byli chloubou československé kopané. Ještě v letních přípravných zápasech se tito hráči podílejí na vítězství nad Škodou Hořovice 2:0, Spartou Michle Praha 5:3 a s porážkou 1:4 odjíždí i Důl 25.února Nové Sedlo. Oslabení mužstva mělo za následek sestup po další reorganizaci soutěží (mezi přebor a okres byla vložena krajská soutěž) až do okresního přeboru. Okresní přebor byl krátkou a velmi nepřirozenou epizodou. Klatovští v roce 1953 lehce a někdy demonstrativně vysokými vítězstvími dokazují, že v této soutěži nemají zdaleka sobě odpovídajícího soupeře, a bez potíží postoupili a v příštím ročníku (systém jaro-podzim) už v 6. kole jsou v čele své skupiny krajské soutěže bez ztráty bodů a na podzim končí na 1. místě před Dynamem Holýšov, Tatranem Staňkov a Spartakem Plzeň „B". Z druhé skupiny doprovází Jiskru Klatovy do přeboru výrazný vítěz RH Tachov. Krajský přebor v roce 1955 zahájilo naše mužstvo už v kompletním složení, tedy s Beránkem, Kokešem, a ostatními hráči (Mach, V. Uldrich, Samek, Kroupa, Hovorka), kteří se vrátili z vojny, porážkou od Slavoje Přeštice 0:4, ale pak rychle stoupají do popředí tabulky po výrazných vítězstvích nad DA Plzeň 5:0, RH Sušice 7:1, Spartakem Rožmitál 5:0, v Poběžovicích nad místní RH dokonce 8:1. V přípravném utkání naše mužstvo dokonce poráží krajský výběr 5:2 brankami Beránka a Kufnera po 2, Havlíček vstřelil jednu branku. Po výborném výkonu byl dodatečně do tohoto mužstva nominován Karel Beránek. O letní přestávce bylo v Klatovech hostem mužstvo Tankisty Praha a v zápase dobré úrovně zvítězilo 4:0. V podzimním kole oplatily Klatovy Přešticím porážku na jejich hřišti 3:1, vítězí v Rožmítále 5:1, remízují v Plzni s DÁ Plzeň B 1:1, porážejí RH Planá 3:1, RH Poběžovice 1:0, Dynamo Holýšov 2:1 a vysoko i Vejprnice 9:0. Poraženi byli v Sušici od RH 1:3, od Sokola Radnice 2:3 na jeho hřišti, ale naděje na postup se rozplynuly po porážce v Líních od Baníku 0:6. Vítězem přeboru se stal Baník Líně a Jiskra Klatovy obsadila 2.místo. Střelecký primát drželi hráči Beránek, Klasna a Vacovský.
A pak přišel rok 1956, který se stal bránou do tolik let sněné divize. O tento velký úspěch klatovské kopané se zasloužili všichni hráči, od brankáře počínaje a levým křídlem konče. Klatovskou branku chránil V. Kroupa, udivující jistotou při vysokých míčích, mrštností i přehledem a riskantní odvahou při soubojích s protihráči. Pilíři obrany byli řízný a tvrdý Uldrich a technický Kokeš, záloha hrála v čele s neúnavným bojovníkem a výborným hlavičkářem V. Machem, na stranách jej doplňovali O. Mach a Mužík, jimž byla společná bojovnost a poctivost až do krajnosti. Útok pak tvořil velký technik a myslitel Beránek, střelec Vacovský, technický Klasna, opravdový vládce míče na malém prostoru, nebojácný a dravý Havlíček, poctivý hráč a úspěšný střelec Toman, nenápadný dříč a konstruktivní typ Knódl J. a vojáci prezentační služby Olda Friš a Lískovec, z nichž první v Klatovech zůstal a v jejich barvách hrál celých 15 let. V červenci roku 1956 přestoupil z Lub do Klatov Alois Pták, výborný střelec levou nohou, který několik let na levém křídle plnil velmi dobře funkci tohoto „postu". Trenérem mužstva byl Vojta Misek. Vůbec první porážku utrpělo mužstvo až ve 3. kole podzimu (celkem až 14. kole) v Poběžovicích od RH 1:2, když o těsném vítězství Poběžovic rozhodla až branka v poslední minutě utkání. Klatovští celou soutěž vyhráli, když pouze 2x prohráli a při jedné remíze dosáhli úctyhodných 38 bodů a zvítězili s náskokem 9-ti bodů před Slavojem Přeštice. Na brankách se nejvíce podílejí v pořadí Beránek, Klasna, Knódl, Toman, Havlíček a pak následovali Friš, Kokeš, Olda Mach a Lískovec. Mužstvo nikomu od začátku soutěže první místo nepřepustilo. Tato cesta za postupem byla satisfakci za řadu let marného usilování a snaženi. Cele město žilo tímto úspěchem a divácká veřejnost s velkou nedočkavosti a celkem bez obav se těšila na boje v divizi.
Klíč k tomuto úspěchu je však nutno hledat o několik let zpět, a sice v plně nedoceněném úspěchu klatovského dorostu v závěru čtyřicátých let. Dorostenecké družstvo SK Klatovy se v roce 1948 probojovalo do finále mistrovství Západočeské župy a po dvou přesvědčivých vítězstvích nad druhým finalistou Viktorií Plzeň 5:1 a 2:0 se stalo krajským přeborníkem a postoupilo do závěrečných bojů o mistra Čech. Ze tří soupeřů byl našemu mužstvu vylosován soupeř nejtěžší - SK Slavia Praha s nímž v domácím prostředí hrálo 2:2. V pražské odvetě pak mužstvo prohrává 1:8. Výsledky ale byly ovlivněny zraněním výborného brankáře Kroupy, jehož musel v Klatovech nahradit Samek, v pražské odvetě pak dokonce i Beránek. Kádr tohoto mužstva se pak stal základem budoucího mužstva divizní Jiskry Klatovy, když byl v průběhu času posílen z této generace jen V. Machem ze Šumavanu. Že Klatovy měly velkou zálohu výborných mladých hráčů, potvrdilo znovudobytí titulu dorosteneckého přeborníka Zpdč. kraje pod vedením trenéra Macha. Tentokrát ve vyřazovací soutěži krajských přeborníků narazili na družstvo Slavoje České Budějovice a po remíze doma 2:2 rozhodla o vyřazení porážka v Č. Budějovicích 1:3. Při výborných výkonech A mužstva se rovněž dařilo rezervnímu mužstvu dospělých, které v této době hrálo krajskou soutěž skupiny C. Nejčastěji v tomto mužstvu nastupují Smejkal, Úbl, Vacovský, VI. Knódl, Kufner, Samek, Šlosar, M. Paveza, Javorský, Hromádka a Zd. Mach. Závěr této etapy přesvědčivě dokazuje, že cesta ke sportovním úspěchům vede pouze přes spolehlivé zázemí v mládeži, že práce s ní se vždy vyplácí a přináší své ovoce. Proto všem hráčům a pracovníkům s mladými (A.Kohout, L.Píchovec), všem obětavým trenérům tohoto období (V. Misek a další) a pak nadšeně a s láskou ke sportu pracujícímu kolektivu funkcionářů J.Baštář, Zd. Čížek, V. Horfichter, dr. Zd. Fialka, V. Žižka, J. Rubáš, K. Reitmajer, P. Šlosar, J. Žípek, V. Bíma, Fr. Prchal, Šlehofer, Baluška, Čech, MUDr. B. Helm, K. Kopelent, E. Ferus, J. Tuček, J. Šmíd, J. Hoch, R. Salvetr, V. Kubík jsou touto formou adresována slova úcty a uznání, neboť všichni své stopy v různé podobě a míře na cestě klatovské kopané vzhůru zanechali.
|
Autor: Vydáno: 25.9.2009 22:15 Přečteno: 486x |




